. Satanath Records

Reviews: SAT177

< Обратно к релизу / Back to page

Three years on from the release of their last album, the Persian black metal band Zurvan have completed a new record named Gorge of Blood, which will be co-released on June 28 by Satanath Records (Russia) and The Eastern Front (Israel). What we have for you today are streams of two previously released songs from the album plus our premiere of a new one named “Hallucination“.

 

Zurvan first came to life in Iran as the project of vocalist/multi-instrumentalist Nâghes in 2009, and in 2012 the band became a two-person strike force with the addition of drummer Taromad. The band is now located in Germany, but as you will discover, the music is still very much connected to the Oriental musical traditions of their homeland, yet at the same time firmly rooted in the rebellious and ferocious antagonism of black metal.

 

“Hallucination” is an exhilarating piece of music, a distinctive song that manages to be both soulful and ruthlessly savage. The production gives the sound vibrancy and clarity, yet it’s not too shiny and clean; it still sounds dangerous and wild, to the point of delirium.

 

Part of the song’s exhilarating appeal lies in the frequent changes of pace and style. At the outset, and again at other points, the music is a frenzy of turbocharged riffs and jolting, bullet-spitting percussion. Yet the song also includes slower, head-nodding rhythms and strummed power chords. An exotic, swirling melody appears and reappears, and the Oriental flavor of the song persists throughout all its changes — as does the barbarity of the raging vocal tirades.

 

If you’re like me, this wonderfully composed and impressively executed song will get you in its grip immediately and won’t let go, and it will induce you to delve more deeply into this new album.

 

http://www.nocleansinging.com/2017/06/24/an-ncs-premiere-zurvan-hallucination/

 

 

Rabid, hateful, with a penchant for nihilism — that’s how we’d describe Persian black metal duo Zurvan. With their second full-length album, entitled “Gorge of Blood,” creeping closer toward its June 28th release via Satanath Records, we’re pleased to reinforce their bleak outlook on life with a brand new song premiere. It’s called Filthy Calendar of the Time, and it’s an abusive slab of black metal that hits like a rusty steel shovel. Listen up — this one’s gonna bury you.

 

Zurvan rips from the crypt with a fiery expulsion of thrashy, blackened riffing and red-hot leads. Things pick up quickly — a quarter-note downbeat over a flurry of 32nd double bass notes carries the track forward into a spiraling, blackened abyss. Around the halfway mark, the drums slow to a 6/8 time signature, the rhythm guitar activates its clean channel, and a frenzied solo rises up like a smoldering effigy, a permanent scornful look sewn onto its face that etches itself in your mind through the remainder of the song.

 

Filthy Calendar of the Time is simple songwriting at its best — vicious verse, caustic chorus, and a sufferingly bleak bridge section/outro. The vocals are potent, yet not overly present — Zurvan is content to let their instruments do the talking, and like any solid nihilistic black metal act, the conversation turns violent fast. The good news is you only have to wait a few more days until you’ve got the whole album, so try to hold out until then, okay?

 

https://tometal.com/song-premiere-persian-black-metal-band-zurvan/

 

 

The aptly named Zurvan take the primordial spirit of black metal to create an inscrutably diabolical sound of their own and this track taken from their upcoming second album Gorge Of Blood is the perfect example of they harmonize within the genre. Destined to inspire whiplash, Zurvan could power the national grid with all the energy made from the windmilling that their unique sound inspires as the Iranian duo have meticulously blended melodic subtleties into raw power giving Agression a fresh perspective between the harsh tones of black and thrash metal.

 

http://www.soundscapemagazine.com/exclusive-zurvan-agression/

 

 

After Paraguay's VERTHEBRAL release, Russia-based Satanath Records now give us ZURVAN from Iran. It's certainly highly remarkable to witness music of such high quality coming from lesser-known countries.

 

Satanath Records has a knack of discovering great bands from even the most unexpected countries for metal in the world. This time around, they've unearthed a band from Iran, playing a form of black/death metal that leans towards the Scandinavian template but add their own flavour to the mix. ZURVAN have created a sublime blend of semi-melodic, DISSECTION-meets-BOLZER kind of sound which it infuses with riffing that is distinctly Eastern-sounding. They're on their way to forming their own identifiable sound but even as of now, their music is a breath of fresh air and holds immense promise, especially for a band from a place like Iran. Like AZOOMA, they're likely to leave a mark in the genre.

 

http://www.facebook.com/transcendingobscurityrecords

 

 

Gli Zurvan sono una band black metal iraniana, formata nel 2009 dal polistrumentista Naghes ed il drummer Taromad. Attualmente si trovano in Germania e  hanno nel loro palmares 2 full-length : “Hichestan” (2014) e “Gorge of Blood” (2017) e proprio quest’ultimo gioiello è stato un bel colpo per tutti i fan del black metal e non solo, infatti l’album è un mix di black metal molto raw e di un death metal agressivo e reo, in stile Behemoth o Hate ma in una maniera più “orientale”. Infatti l’atsmofera dell’album è quella di una tempesta di sabbia distruttiva che attaca i desserti inaccoglienti durante le lunghe notti Sahariane, accompagnate da raffiche violente di venti crudeli che spazzano via tutto sul loro cammino.

Ogni traccia gela il sangue e fa venire i brividi, inquanto gli Zurvan mescolano il più ortodosso dei death metal con un black molto cupo e gelido. Certi passaggi sono così rei e tenebrosi che gli ascoltatori piano piano dimenticano lentamente delle somiglianze con Behemoth e Hate ed affondano complettamente nell’atmosfera  del album. Si percepisce molto bene la fantasia con la quale i membri hanno saputo modificare il proprio approccio alla questione death cercando di approfondirne le trame emotive personali ed aggiungendo dei riff death, che danno alle loro canzoni un qualcosa in più,  non così tanto da stravolgere lo stile centrale del gruppo, ma abbastanza da costituire un'apprezzabile sorpresa per il pubblico.

Certamente l'impianto sonoro di base resta ben fondato sui dettami di una scuola propria: growling non sempre controllato e molto spingente, chitarre raw black  e blast-beats a profusione, pero ad un ascolto più attento  non si riesce a sfuggire alla ragnatela di un sapore  drammatico, molto cupo ed oscuro dell’album. La tecnica esecutiva dei Zurvan  è buona e quindi non mancano segmenti complessi all'interno del disco, che interessano anche la composizione molto elaborata e molto fantasiosa. Alcuni parti potrebbero annoiare l’ascoltatore in un primo momento, però sprofondando sempre di più nel tenebroso e reo mare a cui possiamo paragonare l'album  "Gorge of Blood", ci si illumina del immenso spesso e granitico che propone la band, dove si percepisce in ogni istante la cura che dev'esser stata utilizzata in fase di composizione. Tra le cose migliori dell’album il lavoro di chitarra che conferisce all’album quella fatidica marcia in più, una serie di riff che giocano con reminiscenze death miscelate a delle sonorità tipiche del black metal grezzo scandinavo.

Probabilmente è proprio qui che si nasconde il segretto, consistente in una precisione e perfezione relativa in modo da rendere il tutto molto spontaneo. Segno caratteristico più del death metal che del black, che fa della freddezza e asetticità il proprio marchio di fabbrica, cui occorre a questo punto assimilare gli Zurvan. Il relativo tasso di abilità esecutiva e precisione di scrittura fanno sì che "Gorge of Blood"  non perda nemmeno un po' di potere coinvolgente, rimanendo così intrappolato in se stesso, nella propria glacialità a tutto tondo.

È chiaro che comunque il livello complessivo messo in campo non è assoluto ma è anche vero  che nel lavoro non ci sono punti deboli evidenti. La percezione di glacialità è sicuramente dettata dai gusti personali, sui quali occorre passare sopra per raggiungere un punto di vista critico e, per quanto possibile, oggettivo, che disegna un'opera ottima, ricchissima di riflessi neri, a volte sfumati da toni drammatici.

Siccuramente sarà un album molto gradito sia per chi aprezza il death metal, che il black in quanto quest’album ci regala un po’ di entrambi in maniera ben calibrata.

 

https://www.insane-voices-labirynth.it/satanath-records/recensioni/zurvan/

 

 

Zurvan è un nome che appare nel zoroastrismo, religione preislamica originaria della Persia: questo è anche il monicker  che vuole rimarcare con forza il rimpianto l’attaccamento a tradizioni e culti azzerati dall’abbruttimento fondamentalista, adottato da questo progetto musicale fondato dal musicista iraniano Nâghēs e che ha oggi la sua base in Germania, nazione nella quale naturalmente è più semplice suonare metal.

 

Gorge Of Blood segue di tre anni l’esordio Hichestan e vede il mastermind occuparsi di tuti gli strumenti ad eccezione della batteria affidata a Tarōmad; il sound proposto è un black death molto aspro e ritmato, che presenta quale particolarità un’interpretazione vocale che esula dal canonico stile del genere esibendo una sorta di growl sincopato: ad ogni buon conto, tanto per fornire un’idea di massim,a il territorio sul quale ci si muove è quello degli Al Namrood, anche se l’interpretazione del genere da parte degli Zurvan appare ancor più ortodossa.

I tredici brani proposti prevedono quindi poche variazioni sul tema, se non un assalto sonoro piuttosto compatto e raramente caratterizzato di aperture melodiche, così come di accenni di stampo etnico: da questo ne deriva un lavoro di notevole impatto ma nel contempo monotematico, dal discreto livello medio ma con pochi picchi, corrispondenti alle tracce meno esasperate ritmicamente ed in possesso di un andamento più ragionato, come Kiss of Death o Hallucination.

Molto lineare per esecuzione e produzione, Gorge Of Blood incuriosisce inizialmente per la provenienza dei musicisti coinvolti, ma poi all’atto pratico si rivela un lavoro sufficiente ma nulla più: aspetti sui quali limare qualcosa per raggiungere un livello superiore ce ne sono diversi, vedremo in futuro se, effettivamente, Nâghēs avrà la forza e la capacità di imprimere una maggiore varietà alla propria proposta musicale.

 

http://metaleyes.iyezine.com/zurvan-gorge-of-blood/

 

 

Quem diria que no longínquo Irã encontraríamos uma horda Black Metal ?! Pois é. E os caras ainda são carregados de boas influências, tendo como peças chave da sua obra os formatos de um Celtic Frost, Rotting Christ e Ulver. Em vista disto, o Zurvan, formado em meados de 2009/2010, lançam o seu segundo álbum de estúdio, agora com uma roupagem mais incisiva do que no seu disco anterior “Hichestan (2014)”.

 

Primeiramente, é um disco muito bem idealizado. Contém algumas peculiaridades no que se refere a produção mas isso é um detalhe que passa batido. No entanto, eis o que me incomodou: As músicas são totalmente cadenciadas a um ponto de se tornarem enjoativas demais. De início até que dá pra levar numa boa, mas vai chegando lá pela quarta faixa e aí danou-se.

 

Isso sem falar que é um disco razoavelmente longo para o estilo e, como dito acima, torna a sua audição bastante exaustiva. São 13 faixas ao todo, e 90% delas praticamente idênticas. Nada contra o trabalho dos caras, mas podiam ter tido uma melhor criatividade para finalizá-las.

 

Recomendo este álbum para os fãs de um Celtic Frost na fase “Morbid Tales (1984)”. Obviamente não é igual, mas leva uma sonoridade bastante parecida e pode agradar muito o público “old school”. Recomendo !

 

http://metalnalata.com.br/site/zurvan-gorge-of-blood-2017/

 

 

Zurvanism was once a strand of the pre-Islamic Persian religion Zoroastrianism. It posited the existence of a morally neutral and absolutely transcendent creator God, who was connected to infinite time, as well as the one who engendered the principle of good (Ahura-Mazda) and that of evil (Ahriman). With the fall of the Sassanid empire and the onset of Islam Zoroastrians became a minuscule minority in Persia, with the vast majority fleeing to India, and the Zurvanite branch of the faith simply disappeared. Since then, the absolute creator God Zurvan has lived on as a middle-Persian word for time, an antagonist in the video game Prince of Persia and – most importantly for this review – an Iranian-German black metal band. Life comes at you fast.

 

Before us lay the second album of Zurvan, the members of which hail from Iran but now reside in Germany. The first one, Hichestan was released in 2014, and since then the  band has done a number of live gigs and – now – released Gorge of Blood.

 

Zurvan are rather rough, drawing on the less melodic and epic side of black metal. There is an aura of Finnish black metal here – Impaled Nazarene and Barathrum, first of all. A song like “Convulsion” goes more for the Hellhammer/Celtic Frost type of old-school stuff, which must be said to be the core style of the band, even as many different types of black metal fuse. While “Self-Mutilation” sounds like early Mayhem with a DSBM temperament, “Aggression” offers a repetitive and quite beautiful guitar melody reminiscent of something from early Summoning – but not without reconnecting to the thrashy, old-school black metal riffs from time to time. There are, once again, plenty of different branches of the metal blackest represented on this album. At some points, I detect a Greek influence, but that is probably mainly due to the vocals which are very similar to those of early Rotting Christ – suitably desperate, laying somewhere between growls and screams in a way that fits the rough-and-tumble playing style of the band.

 

This type of black metal is often hit-or-miss type of stuff, but here there is enough going on and a suitably old and rotten atmosphere to make sure the hits get the upper hand. I somehow feel an urge to listen to this in my car. Gorge of Blood is released on Satanath Records, and available from the label’s Bandcamp page.

 

http://archaictriad.com/2017/08/15/zurvan-gorge-of-blood/

 

 

“Zurvan” were formed in Iran, but later they moved to Germany. Their sound somehow reminds of the Serbian legendary bend “The Stone” and that’s a big plus. What I’ve heard on “Gorge of Blood”, their second album, can be described as a typical catchy black metal, excellent both for those who are discovering this type music, as same as for those who have a “long time blackened internship”. It’s not an extraordinary release by any means, but you won’t make a mistake if you play it once or twice in a while.

 

https://ciklonizacija.blogspot.ru/2017/08/kombo-25_13.html

 

 

Αν και έχουμε φτάσει σε σημείο στη μουσική να θεωρούμε τα πάντα δεδομένα, λόγω του γεγονότος πως με ένα κλικ μπορούμε να ακούσουμε ότι θέλουμε, όπως το θέλουμε και όπου το θέλουμε, εντούτοις οι διαφορετικές θρησκείες και κουλτούρες που υπάρχουν ανά τον κόσμο, δημιουργούν εντυπώσεις και φράσεις που ακόμα και εν έτει 2017 μας φαίνονται cult. Οι Zurvan για παράδειγμα, προέρχονται από το Ιράν και επιδίδονται στο ευγενές σπορ του black metal, με μπόλικα death στοιχεία μέσα. Δεν σας ακούγεται κάπως ιδιαίτερο και παράξενο αυτό?

 

 

Εμένα πάντως με ιντρίγκαρε, και συνεχίζει να με ιντριγκάρει, παρόλο που τα παιδιά έχουν μετακομίσει πλέον στη Γερμανία μετά το πρώτο τους άλμπουμ, για να έχουν το κεφάλι τους ήσυχο και να μην έχουν μπλεξίματα με το μουσουλμανικό νόμο. Και, προφανώς, θέλουν να ακολουθήσουν το όνειρό τους, και να ασχοληθούν αποκλειστικά με το συγκρότημά τους, κάτι εντελώς αδύνατον σε μια χώρα όπως το Ιράν. Αυτή η μετακόμιση πάντως, συνεπάγεται και αξιοπρεπή απόδοση σε θέματα ήχου, παραγωγής, μίξης, βασικά στα πάντα. Σκεφτείτε το λίγο, από τη στιγμή που στις μουσουλμανικές χώρες απαγορεύεται η χρήση μουσικής του δυτικού κόσμου, ποιος θα διέθετε αξιοπρεπή χώρο και μηχανήματα ηχογράφησης? Και αν τα έβρισκαν μέσω ίντερνετ, πόσο εύκολο είναι να τα μάθει κάποιος με την do it yourself μέθοδο?

 

 

Επειδή ξεφεύγω όμως, θα σας παραπέμψω στην εκπληκτική ταινία "Global Metal" η οποία εξιστορεί την κατάσταση καλύτερα από εμένα (και όχι αποκλειστικά για τη Μέση Ανατολή) και πάμε στο καινούργιο άλμπουμ του συγκροτήματος. Παραδοσιακό και πατροπαράδοτο black, με πολλά death στοιχεία όπως προαναφέραμε, κάτι που αντικατοπτρίζεται στον ήχο, ο οποίος δεν είναι τόσο παγωμένος όσο τα παραδοσιακά black σχήματα δεύτερης γενιάς, αλλά μοιάζει περισσότερο να ζέχνει πίσσα και θειάφι. Υπάρχουν βέβαια και οι εξόφθαλμες επιρροές, όπως είναι οι Mortuary Drape και οι Bulldozer, από τους οποίους έχουν πάρει τα περισσότερα μαθήματα.

 

 

Το κακό με το δίσκο είναι ότι διαρκεί παραπάνω απ' όσο χρειάζεται. Διαθέτει 13 κομμάτια, με την πλειοψηφία να είναι μεγάλης διάρκειας, με το μοτίβο να είναι το ίδιο, είτε το tempo thrash/death-ίζει σε έντονο κοπάνημα, είτε έχουμε mid-tempo κομμάτια. Το αποτέλεσμα είναι να κουράζεται κάπως ο ακροατής από την επαναληψιμότητα και την μονοτονία. Υπάρχουν διάχυτα μεγάλα ποσοστά ενέργειας, αλλά υπάρχουν και πολλά αχρείαστα σημεία. Πρόκειται για έναν παραδοσιακό άνισο δίσκο, από αυτούς που κυκλοφορούν ανά εκατοντάδες στις μέρες μας, αλλά το συνολικό αποτέλεσμα τον κολακεύει, κυρίως λόγω της έντονης ενέργειας που διαθέτει, με αποτέλεσμα να παρασέρνει και τις συνθέσεις να βγάζουν (όπου μπορούν) τον καλύτερό τους εαυτό. Είναι από αυτούς τους δίσκους που δεν αλλάζουν τη ζωή ενός ακροατή, αλλά του κρατούν πολύ καλή συντροφιά κατά την ακρόασή του. Στα περισσότερα τραγούδια του τουλάχιστον.

 

https://rockoverdose.gr/portfolio-view/zurvan-gorge-blood/

 

 

Possibly the most extreme metal band to have emerged from Iran, this duo mix cold, tensile, Satyricon-style riffage with occult chants, moments of Bathory-esque grandeur and more, the sense of the illicit compacted into every note.

 

http://teamrock.com/review/2017-07-19/zurvan-gorge-of-blood-album-review

 

 

Zurvan  are  a  band  originally  from  Iran  but  now  re-located  to  Germany  that  plays  an  aggressive mixture of  black  and  death  metal  and  this  is  a  review  of  their  2017  album  "Gorge Of  Blood"  which  will  be  released  on  June  28th  as  a  joint  effort  between  Satanath  Records  and  The  Eastern  Front.

 

  A  very  fast  and  melodic  sound  starts  off  the  album  along  with  a  great  amount  of  blast  beats  before  also  adding  deep  black  metal  screams  onto  the  recording  while  all  of  the  musical  instruments  sound  very  powerful  and  the  riffs  also  mix  in  a  great  amount  of  death  metal  elements.

 

  Throughout the  recording  you  can  hear  a  great  mixture  of  slow,  mid  paced  and  fast  parts  and  the  music  also  brings  in  a  great  amount  of  90's  influences  while  also  sounding  very  modern  at  the  same  time  and  one  track  also  brings  in  a  brief  use  of  clean  guitars  and  when  solos  and  leads  are  utilized  they  are  done  in  a  very  melodic  fashion  and  a  later  song  also  introduces  spoken  word  parts  onto  the  recording  briefly  and  when  tremolo  picking  is  brought into  the  riffing  it  also  gives  the  music  a  more  raw  black  metal  edge  and  one  track  is  also  very  long  and  epic  in  length.

 

  Zurvan  plays  a  musical  style  that  takes  an  old  school  style  of  black  metal  and  mixes  it  in  with  death  metal  influences  along  with  a more  modern  approach  to  create  a  sound  of their  own,  the  production  sounds  very  professional  while  the  lyrics  cover  nihilism,  paganism,  history,  misanthropy  and  anti  religion  themes.

 

  In  my  opinion  Zurvan  are  a  very  great  sounding  mixture  of  black  and  death  metal  and  if  you  are  a  fan  of  those  musical  genres,  you  should  check  out  this  band.

 

http://occultblackmetalzine.blogspot.ru/2017/06/zurvangorge-of-bloodsatanath-recordsthe.html

 

 

De metalband Zurvan staat te boek als een metalband uit Iran. Inmiddels lijkt het erop dat de band vanuit Duitsland opereert. Of dat komt doordat Iran niet geheel voorbereid is op een invasie van metal, is onduidelijk. Wat wel bekend is, is dat Zurvan via Satanath Records met de langspeler Gorge Of Blood komt. Dat is de tweede langspeler uit hun carrière.

De nieuwe plaat van Zurvan, welke voorheen ook bekend stond als Shiraz, telt in het totaal dertien nummers. Samen duren die tracks meer dan een uur. Waar de meeste nummers een lengte hebben tussen de vier en zes minuten, gaat alleen ‘Swamp’ hier met zeven en een halve minuut ruim overheen. Die track laat wel horen waar Zurvan voor staat. De metal, welke beïnvloed is door black en death metal, wordt gefundeerd door een schelle basis en redelijk matte drums. De vocalen liggen in verhouding misschien iets te hard in de mix, maar dat zorgt ook dat het geheel een obscuur karakter krijgt. Dit drukt de gitaar, zeker als deze sterke melodieën speelt, naar de achtergrond.

Gorge Of Blood neemt de luisteraar duidelijk mee terug in de tijd. ‘Agression’ is daar een goed voorbeeld van. Zurvan lijkt dan ook op een mooie combinatie van de black metal van de jaren ’90, gecombineerd met hun tijdsgenoten van de death metal. In dat kader zou het hier een uiterst obscure samenwerking tussen de vroege Mayhem en het piepjonge Sepultura kunnen zijn. Al moet men voor die laatste band dan wel terug naar de jaren ’80.

Gorge Of Blood is geen baanbrekend album. De tracks van Zurvan mogen er zeker zijn, maar komen door de vlakke mix niet helemaal uit de verf. De band laat echter wel horen dat de metal ook zijn sporen in Iran heeft nagelaten. In dat kader is Gorge Of Blood wel geslaagd.

 

http://www.whiteroomreviews.nl/cdreview/gorge-blood

 

 

ZURVAN stammen ursprünglich aus dem Iran und da ist es eher eine Seltenheit, dass eine Band gerade aus einem solchen Land sich dem Black Metal widmet. Hier ist nun das zweite Album der Band, dass mit „Gorge of Blood“ beginnt und das auch eigentlich einen guten Eindruck hinterlässt. Die Vocals kommen aggressiv an, das Riffing auf nordische Frostigkeit ausgelegt und das Tempo oftmals auch recht hoch angesiedelt. Die Herren können zwar auch gut mit dem Speed jonglieren, aber da muss man auch gestehen, dass es an manchen Stellen noch etwas hakt. „Convulsion“ macht etwas auf Breaks und das funktioniert zwar auch nicht immer, aber das dreckige in dem Stück kommt besser bei mir an und der „Kiss Of Death“ überrascht sogar. Hier werden langsame und sanfte Parts eingebaut, die Melancholie ist spürbar und in Sachen Tempo hält sich das Stück auch dezent zurück. Das donnern der Drums bei „Isolation of Sense“ weiß zu gefallen und auch hier kommt so ein dreckiger Drive auf den Plan, der gut wirkt. Danach kommt eine sehr starke Nummer namens „Self-Mutilation“ die einen hymnischen Black Metal Anteil hat, der sich weit öffnet. Leider hat „Kafir“ keine nennenswerten Höhepunkte, Mid Tempo, ballern, Mid Tempo, das ist leider eine Spur zu vorhersehbar und das macht „Zurvancide“ dann schon viel besser. Hier gehen ZURVAN mal verdammt aggressiv ans Werk, dann aber auch so weit runter, dass es schon fast depressiv klingt und dazwischen wird gut mit dem Tempo variiert.

Alles in allem sind das hier 13 Stücke mit einer amtlichen Spielzeit von über 66 Minuten, bei denen zwar noch wie schon gesagt einige Baustellen sind, aber wenn ZURVAN den Weg so weitergehen, sind das beim nächsten Mal sicher mehr als die heutigen 

 

http://www.ffm-rock.de/index.php/reviews-interviews/cd-reviews/30580-zurvan-gorge-of-blood

 

 

Iranilainen äärimetalli on edelleen voimissaan. Vuonna 2009 perustettu ja nykyisin Saksassa majapaikkaansa pitävän Zurvan-yhtyeen 28.6.2017 julkaisunsa saavalta toiselta ”Gorge Of Blood”-albumilta on nyt Satanath levy-yhtiön toimesta kuunneltavissa kappaleet ”Kiss Of Death” sekä ”Self-Mutilation”.

 

Zurvanin black ja death metallia yhdistelevä tyyli nojaa Skandinaviaan fuusioiden mielenkiintoisesti Dissection-tyyliset melodiat, sveitsiläisen Bölzerin sekä oman perimänsä itämaiset vaikutteet. ”Gorge Of Bloodin” saa tilaukseen linkistä.

 

Iran on ollut viime vuoden aikana otsikoissa raskaan musiikin osalta viranomaisten langetettua paikallisen metalliyhtye Confessin jäsenille kuolemantuomion, joka onneksi myöhemmin kumottiin.

 

http://metalliluola.fi/iranilaislahtoinen-aarimetalliyhtye-zurvan-julkaisee-gorge-of-blood-albumin-28-6-2017/

 

 

Now this is black metal.

 

Feels quite first wave if not Italian or Greek in orientation, with a lot of thrashiness (and more than a hint of death) coming across, but whatever you do, do NOT lump this in with the detestable “black/death” sub-subgenre cluttering the scene of late.

 

Much closer in feel to bands like Mortuary Drape, Bulldozer or Rotting Christ than Dissection and Watain, you can tell your friends these guys are some long lost, previously undiscovered band from the Mediterranean region circa 1991…and then lay odds they’ll never even think to question that assertion.

 

Perhaps just as interesting, this is a two piece hailing from Iran, of all places…then again, maybe their geographical/scene disconnection is the very reason they were able to craft something this unapologetically retro and appealing.

 

Now, at 13 tracks, things do tend to feel a bit samey after a bit…but if that were a crime, we’d have to slam a whole hell of a lot more bands and albums than we do, so just file that minor factoid somewhere in the back of your mind. Otherwise?

 

Horns wayyyyy the fuck up.

 

https://thirdeyecinema.wordpress.com/2017/07/14/a-mostly-meritorious-and-only-occasionally-if-not-downright-mildly-meretricious-midsummer-roundup/

 

De vez em quando falamos de uma banda que nos chega do Médio Oriente. Normalmente são sempre bandas que acabam por se mudar para outro país - algo que é compreensível ainda para mais quando se fala de música extrema. É exactamente o caso dos Zurvan, agora localizados na Alemanha e com este seu segundo álbum de originais. Inserindo-se no género do black/death metal, a banda apresenta fortes argumentos em termos de potência mas descura o campo da dinâmica, sendo que "Gorge Of Blood" é enorme (mais de uma hora) e tem demasiadas músicas (treze), o que faz com que a fórmula se esgote rapidamente. Umas tesouradas aqui e ali e estaríamos perante um álbum poderoso. Como não é o caso, esperemos pelo próximo.

 

http://worldofmetalmag.com/world-of-metal-magazine-9-out-now-ja-disponivel

 

 

Из совершенно свежего блэкового урожая.

Иранцы тоже хотят играть блэк металл. И играют. Впрочем, сейчас они это делают в Гамбурге. И это немецкий город. Новый альбом команды - дуэта. Точнее - Naghes - ( Composer - Arrangement - Guitars - Bass - Vocal - Lyrics ) и Taromad - ( Drums ). Хотя в группе успели поиграть еще несколько человек. Исполнять экстремальную антимузыку начали еще в 2009 году, и преуспели так, что недавно нашли международное признание в лице двух контор Satanath Records и The Eastern Front. Эти взяли да выпустили в 2017 году СОДЕРЖАТЕЛЬНЫЙ полноформат. Что означает, что муЗЛА на диске - один час + 7 минут. Следует указать, что команда заявила на фб, что уважает, например, Mayhem, Urgehal, Tsjuder, Leakh, а также шокирующих Silencer (гм , а кто их не уважает?)

Оформление обложки - мощное и цветовая гамма как раз подходит дикому содержимому, которое подозревается на этом кругляше. Изображен там рогатый субъект, который неприязненно взглядывает на этот мир из-под насупленных бровей.

И начинают музыканты сразу бодро. Даже блэк-трешево, могутно, в среднечастотном диапазоне, с долей остервенения в вокале и особенно в его хрипе. Вот сразу возникает вопрос, что такое олдскул блэк в понимании группы, особливо когда его болезного исполняет сама формация Zurvan. 1. Сознательное спускание в ад, где хранятся артефакты вершителей блак-металлических дел прошлого? За истоками, дабы испить греховного зелья. 2. Позиция музыканта, который специально ограничивает себя рамками указанного поджанра, дабы из духов прошлого, создать новую нежить (впрочем, с большой буквы «Нежить»)?

Потому что уже играет трак 2 и наличная история развивается в колее именно олдскула. Причем замечу самого завзятого... будто бы недавно РОЖДАЮЩЕГОСЯ в муках творчества, и потому по молодости не знающего в какой cтороне земля, а где преисподняя. И это два трака подряд.

А вот трэк 3 начинается как очень порядочная рок композиция, чуть ли не меланхолическая, седативная, с гитарным протяжным развевающимся на ветру соляком. После которого я подумал, что Zurvan одумался и начал играть в стилистке группы Smokie )) недолго, правда, это длилось. Дарк-металл бодро простроченный и приправленный интенсивным вокалом, такого покроя, что чуть ли не в маршевую композицию его хоть сейчас включай. Но потом компо немного замедлилась и стала тяготеть к пост-блэковому волнению. И вот опять соляки — те же ветреные и сверкающие на бризе от волнения.

Хорошо, что следующая вещь была по настоящему черная, пока самая чернушная из всего материала. ПО НАСТОЯЩЕМУ! Трушная и заводная, и ведь в немалой степени из-за вокалиста, который по видимому вырос из суровой линейки трешевых фэнов. Хотя и немного простуженный и дикарский в основной линии.

И как показало все последующее действие — забавы кончились, и группа начала выдавать настоящий BLACK METAL. Строгающий, нервный и аГГрессивный. Интенсивный и без нервических комплексов по поводу и без. И в этом черном клубке ярости те же гитарные соляки смотрятся очень презентабельно...

Вокалист наконец устаканивается(хахахаха) и отрабатывает в достаточно оригинальной манере пения, будто бы выстреливающий слова из своей глотки. В особом настроении, по-медленному он стартует трак 5, и это практически блэк-дум, …. правда позднее с уходом в быстрый черный загон, а потом все-таки мидтемпо... Тенденция эта имеет место быть и в других траках, и надо сказать, - это удачная задумка — исходить из звериного урагана и падать в поистине трагические иранские пески.

Как говорится, вот с этого и нужно был начинать. С разнообразных и оригинальных подходов. В рамках стиля, естественно. Хотя никогда не помешает осознанная и выверенная доля эклектики.

Zurvan выступает на концертах по Германии, распространяя, как и полагается, истинную тьму и скрежет зубовный.

P. S. Чуть не забыл, на этом диске лейбл Satanath Records применил такой маркетинговый ход — в полиграфическое оформление альбома добавлен дополнительный элемент — поверх диска, но под целлофаном — с мини-рецензией на русском и английском языках на содержимое. Очень удобно. Фото прилагается. Давно не снимал диски)).

 

https://vk.com/wall216331265_2819

 

 

U některých alb jde člověk takříkajíc na jistotu. Buď předpokládá, že daný interpret neuhne z již dříve nastolené cesty (což nakonec také nemusí být špatná věc, jde-li o záležitost, která mě oslovuje), anebo prostě a jednoduše sází na kvalitu skupiny a doufá, že si tato udrží nastavenou laťku, byť třeba nemusí být již dopředu jasné, s čím přesně nová deska přijde. Snad se ale shodneme, že věnovat se jenom a pouze takovým sázkám na jistotu by byla docela nuda. Alespoň tedy pro mě by byla. Občas nezaškodí zkusit i něco namátkou něco neznámého – vždyť kolikrát se již stalo, že taková náhodná zkouška přerostla v dlouhodobý vztah. Samozřejmě mám na mysli ten hudební, jen abyste si nemysleli…

 

Každopádně, Zurvan patří právě k těmto případům. Debut téhle dvoučlenné smečky s názvem „Hichestan“ (2014) jsem nezachytil, ale vydání letošní dvojky „Gorge of Blood“ jsem si už všimnul. Na důvody, proč jsem se do něj pustil, se radši neptejte. I kdybyste se totiž zeptali, nic kloudného byste ze mě nevyrazili, poněvadž vlastně žádné pořádné nejsou. Prostě proč ne.

 

Po prostudování základních informací jsem ovšem přece jenom v jednu věc doufat začal. Oba hudebníci ze Zurvan, tedy Tarōmad (bicí) a Nâghēs (vše ostatní), pocházejí z Íránu. Dnes sice sídlí v Německu, ale byla zde určitá šance, že by se jejich původ mohl promítat i v samotné hudbě – vždyť kdo by to nečekal, když i oni sami svou muziku nazývají „Persian Nihilistic Black Metal“! Ostatně by to nebylo poprvé – jako jeden příklad za všechny mohu vzpomenout třeba na Darkestrah původem z Kyrgyzstánu.

 

Abych vás ale příliš nenapínal… žádná exotická či nevšední atmosféra se na „Gorge of Blood“ nenachází. Ani za mák. Pokud byste v něco takového podobně jako já doufali, podobně jako já také odejdete zklamáni.

 

No dobrá… hoblují tedy Zurvan alespoň kvalitní black metal konvenčního střihu? Vlastně ani tahle možnost by nebyla k zahození, ale bohužel i zde musím odpovědět zamítavě. Íránské duo totiž hraje konvenčně, ale rozhodně ne nějak zásadně kvalitně. „Gorge of Blood“ je až bolestivě standardní a nepřekvapivé, a to nejen co do stylu, ale i co do hudební úrovně. Deska je tak moc průměrná, až je ve skutečnosti podprůměrná. Vůbec nebudu přehánět, když řeknu, že jsem na celé nahrávce nenašel ani jednu pasáž, která by mě nějakým způsobem zaujala, která by mi nějak nakopala prdel a alespoň na chvíli by mě vytrhla k únavné posluchačské letargie.

 

Když k tomu přidáme, že i po zvukové stránce se „Gorge of Blood“ drží jak klíště svého průměrného kopyta, už se nám pomalu začíná rýsovat nepříliš chvályhodný výsledek. Kdyby to byl aspoň nějaký hnusný bordel, kytara řezala nebo cokoliv, ale ani to ne, i v tomhle ohledu se prostě jedná o obyčejný standard.

 

 

 

Aby toho nebylo málo, „Gorge of Blood“ musím připsat další minusové body ještě za jednu věc. Nevím, kde Zurvan přišli na to, že je dobrý nápad vyšponovat stopáž na bezmála 67 minut, leč stalo se a rozhodně nejde o nic, čemu by se dalo zatleskat. Navíc jeden song jako druhý, nudné riffy, stejné postupy, stejný vokál… ve finále je poslech „Gorge of Blood“ vysoce únavný a ubíjející. Jak jsem zjistil, vydržet až do konce je docela oříšek, ale rozhodně ne z toho důvodu, že by šlo o nějaký zásadní extrém – čistě jen proto, že je to taková nuda. Pokud si dáte vše řečené dohromady, asi vám nemusím zdůrazňovat, že je ta nuda fakt velká.

 

 

 

Vlastně jsem ani původně nechtěl „Gorge of Blood“ nějak extrémně zprcat, ale čím víc nad tím přemýšlím, nemám jinou možnost. Na tom albu jsem totiž fakt nenašel nic, co by mě bavilo a co bych mohl pochválit. Tak co s tím? Nemá smysl se trápit, produkce Zurvan prostě za pozornost nestojí. Kdyby to aspoň byla až taková píčovina, aby se tomu člověk mohl škodolibě smát, ale ani to ne… tohle je vážně jenom nevýrazná slabota, jejíž poslech se rovná ztrátě času.

 

http://sicmaggot.cz/recenze/zurvan-gorge-of-blood/

 

 

Dusím v sobě vztek, přemáhám se, abych nezačal křičet. Ze všech stran na mě útočí nesmyslné věty a slova od lidí, kteří znají jenom jed. Potřebuji pryč, odstřihnout se od tohoto světa a naplnit se temnotou. Utíkám, běžím, se strachem v zádech. Zavírám se do svého pokoje a zatemním okna.

 

Pouštím si novinku íránských ZURVAN stále dokola a přemýšlím, proč se na stěnách mého pokoje promítají ty ošklivé rohaté tváře. Kapela přináší letos smrdutou esenci blacku a deathu v provedení, které mi dělá více než dobře. Jsem najednou v lese, zatěžkán nechutnými riffy, ploužím se spálenou krajinou. Cítíte také zkaženou krev?

 

 

 

ZURVAN jsou ledově studení, jako DISSECTION. Jsou také temní, žhnoucí, oškliví, neotesaní a hlavně - mají tu správnou černo černou atmosféru. Vypadá to, že velmi dobře rozumí své nečisté práci a rádi se pohybují na odvrácené straně našeho světa. Podobných kapel sice pobíhá poslední dobou všude okolo velké množství, ale i tak mi přijde, že Iráčané dokáží zaujmout. Novinka mě chytila do svých nečistých spárů, rád jsem se jí nechal unášet, přetvářet k obrazům plným bolesti. Jsem naladěn na záhrobí, jsem nasměřován do temnot. Zde mi je dobře a ZURVAN k tomu přispívají svým krvavým dílem. Black death metalové album, které probouzí démony!

 

 

 

 

 

sumarizace:

 

"Gorge of Blood" je deskou, která má velmi nakažlivou atmosféru. Připomíná temné rituály natolik uvěřitelně, že by na CD mělo být nalepeno varování před zlými silami. Black death metal je zde špinavý, uvěřitelný a nepostrádá velmi silné melodie. Desku si užívám úplně stejně jako pravé okultní obřady. Iránci hrají s nadšením, energií a dokážou vtáhnout do své nečisté hry. Jejich kruté příběhy opravdu ožívají a znesvěcují vše svaté. Z malé vesnice, ležící na úpatí hory, se vydal dlouhý průvod. Na nosítkách sedí další oběť. Démoni si žádají další a další maso. Ženy naříkají, muži mají zachmuřené tváře. V čele zástupu stojí členové kapely a nesou v rukou obrácené kříže. Zvony se opět houpají do kroku. Chodí to tady tak odjakživa a byla by škoda něco měnit. Pravý bezbožný black death metal!

 

Asphyx says:

 

"Gorge of Blood"  is an album with a contagious atmosphere. He recalls the dark rituals so believable that the CD should contain a warning against evil forces. This is Black Death Metal which  is dirty, believable and not lacking very strong melodies. This Album ..I enjoy exactly the same way as true occult rites. Iran maniacs are playing with enthusiasm, energy and are able to draw up their dirty play. Their cruel stories really come to life while desecrating everything holy. Totally right godless black/death metal!

 

http://deadly-storm.blogspot.ru/2017/07/recenzereview-zurvan-gorge-of-blood-2017.html